Den 7–8 – TGS2010 – Tokyo Game Show

Po dlouhé době jsem se odhodlal k napsání zážitků z Tokyo Game Show 2010. Zde jsou.

Nejprve menší úvod. Jistě víte, že Index již není, co býval. CeBit není tak úplně herní veletrh a německý Gamescom jsem vynechal. Jedním z hlavních důvodů, proč jet do Japonska, bylo právě TGS. TGS je jeden z největších herních festivalů / veletrhů / akce / předváděčky, které se dá na celém světě najít. To jsme si nemohli nechat ujít.

Můj cíl bylo dostat se na TGS business day. Tam mají přístup pouze novináři a zaměstnanci firmy působící v herním průmyslu. Přísná opatření, schvalování, platba předem a dalších asi pět bodů, které je třeba dodržet a potvrdit. Zkrátím to, povedlo se. A dokonce nebylo třeba ani nějak mlžit nebo si vymýšlet (a že jsem měl v záloze další tři způsoby, jak se tam dostat, plus vstupenku na pozvání). Cena na business den (čtvrtek, pátek) 5 000Y/den, na normální den (sobota, neděle) 1 000Y/den. Šel jsem následující den i na normální návštěvnický, abych mohl porovnávat.

Fronty a vstup:

Na buss si krásně projdete až k místu registrace, přímo a bez čekání. Nějaké to potvrzení, prokázání a odevzdání požadovaných dokumentů – a už máte cedulku na krku (dostal jsem vývojáře SW/HW) a mašírujete si to do haly. Na normální den čekáte v párkilometrové frontě, která začne v 10h a končí o 75 minut později. Táhne se okolo celého (jako fakt celého) komplexu. Nezapomínejte na zeměpisnou šířku, je horko a tekutiny v nedohlednu.

Uvnitř:

Vlastní TGS bylo ve třech halách, mezi nimi cosplay focení a odpočívání. V poslední čtvrté hale jídlo, místo na obecné konference, sedadla pro pár set lidí sledující turnaje (viděl jsem arkádovéo StreetFightera, den předtím se nic nekonalo, pouze přípravy a prázdné židle). Hustota lidé dle očekávání. Na buss den velmi pohodové, mohlo se projít téměř všude. Fronty 0-5 minut (max. 15). Oproti návalu, kde se počítalo na desítky (30-60 minut, žádny problém). Pokud před stanovištěm firmy nebylo ve frontě při čekání na hru místo, čekalo se u stěny haly a po skupinkách se fronta doplňovala. Raději připomenu, že čekáte na možnost si zahrát nejnovější (tedy spíše připravovaný) titul nějaké (pravděpodobně) velmi známé hry. Něco, co jinde vyzkoušet nemůžete. Takže čekat se opravdu vyplatí. Nebo se jen koukejte, kochejte a studujte reklamní materiály. Mimo vyzkoušení her či technologie jako Kinect tu byly stánky od výrobců. A to ať už her (reklamní předměty, blbůstky na mobil, plakáty, action figurky), tak stánky s příslušenstvím (dřevěné, či dokonale barevný kryt na iPhone, Nintento DS, PlayStation Portable) no jooo.

Hlavní vystavovatelé:

Primárně jsem se motal okolo Konami, ostatně o tom napíši zvlášť. Dále tu byly zástupci všech hlavních firem. Doporučuji si projít zejména fotografie, jmenováním všech bych mohl zapomenout na toho vašeho miláčka :). Oblíbené bylo hýbání se přes Kinectem nebo blbnutí s PlayStation Move.
Poblíž a mezi vystavovateli byly krásné hostesky. V kostýmu nebo krásných šatech lákali a ukazovali, proč si máte vyzkoušet zrovna tu jejich hru. Fotit se samozřejmě nechaly, od toho tu konec konců jsou. V buss den bylo pro tuto činnost více prostoru, druhý den to chtělo více umu a drzosti.

Další vystavovatelé:

Mimo známé firmy tu překvapilo zastoupení menších firem či projektů. Zaujal mne například vrtulník (přesněji vznášedlo na čtyřech vrtulích) ovládané iPhonem. Obsahoval i kamerku.
Další bylo zastoupení projektů řekněme ze studentských řad. Do oči mě chytil hudební mine sweeper, pak dotyková hra ala Elite Beat Agents / Osu! (nejtěžší úroveň byla sranda).

Zahlídl jsem i jeden turnaj v Quake Live. Práč byl místní ProGames a potěšilo mne, že znal a pochválil české hráče. Taky ho zřejmě potěšilo, že náhodný návštěvník věděl, co se na obrazovce děje 🙂 (opravdu).

Spousta her byla na mobilní přístroje. Už doba pokročila a ty telefonující krabičky toho dovedou celkem dost. Od Final Fantasy až po MMORPG. Rychlé, barevné a dokonce použitelné u nás. I v Japonsku znají Androida.

Trochu se zde daly najít i promo na 3D technologii. Nintendo 3DS jsem ale nenašel, šlo spíše o televizory a notebooky.

Našly se i místa, kde studenti prezentovali své práce a výtvory. Zaujal mne hudební Mine Sweeper a pak Techno Dance (něco jako Osu! na iPadu – viz video).

Další informace a videa najdete v samostatných článcích.

Diskuze ukončena.