Den 17 – odlet

A je to tu. Poslední den, poslední hraní v herně, poslední nákupy v Tokyu a šup na letiště do Narity.

Nastal poslední den a ten se slušilo patřičně využít. Zavítali jsme na nákupy do nákupních ulic v Asakuse. Pořídil jsem si zde kimona (do dobře, yukaty, ale kdo to u nás pozná). Také zde byly svatební šaty:

(ty jsem si ale pouze vyfotil). Majitelka obchodu byla velmi příjemná, i se jednou stavila v Praze. Z ulice se můžete všimnout, že pršelo (proto ty deštníky). Ulici je možné videt na tomto videu:

Nasledovalo už jen balení, hrani v Akihabaře a přesun na letiště.

Odlet proběhl v pořádku, ještě jsem si nakoupil poslední Pokki. V letadle jsem musel dát celý film The Lair Game (pěkný). No a to je úplně vše přátelé.

Souhrn:

Fotky jsou všechny na http://foto.pocitac.com/v/Japonsko2010/
Videa pak na http://www.youtube.com/user/CzechDDR
Články tady na http://ddr.pocitac.com/tag/japan2010/
A minulou výpravu tady http://ddr.pocitac.com/tag/japan/

Děkuji za pozornost.
Tak příště 🙂

Den 16 – Konami Style

Vydařený den skládající se ze tří částí. Konami, zábavní park, jídlo. Vydařený den.

1) Konami Style

Konami Styl je obchod od Konami, ve kterém můžete najít a koupit spoustu geekovských předmětů. Fanoušci prostě tohle rádi. Najdete zde oblíbené postavičky (čtěte: action figures), knížky, CD s hudbou nebo záznamem koncertu či turnaje, odznaky, propisky, desky, oblečení. No prostě vše. Více ve fotkách pod článkem, nebo ve videu. Obchod najdete tam, kde sídlí Konami HQ (nebo spíše patro pod ním). Ceny zde byly o malinko větší, než na Tokyo Game Show 2010.

A nemohl jsem si odpustit tuhle fotku u cedule Konami (před hlavním vchodem). Asi jako loni 😉

No, ono to vypadalo asi takhle, když někam jedeme metrem.

2) zábavní park Joypolis

Nachází se na jihu Tokyo a vede k němu takhle futuristická cesta:

Spousta jednokolejek, magnetických vlaku se suprovým výhledem na město. Technika a modernizace je proste v Japonsku naprosto všude, nejen ve středu města.

Joypolis je zábavní park, kam zaplatíte vstup a pak chodíte na vše zadarmo (heren je všude spousta, tak je třeba se trochu odlišit). Na ochutnávku uvedu třeba hru House od Dead 4. Ale nestojíte před automatem, nýbrž sedíte v pohyblivém křesle. To vás občas otočí a mrtvlky můžete střílet na plátně za vámi, pak otočka a zase střílíte dopředu. Doplněno o zvuky, trhání, vibrace, vítr, vodu a suprovou atmosféru.

A podobných stríleček nebo projížděček je tu opravdu spousta.

3) večeře na závěr

Opět jsme si našli oblíbenou „opeč si sám“ restauraci. náš chod vypadal takto:

(Pokračování textu…)

Den 15 – Tokyo a nákupy

Odlet se pomalu blíží, je na čase se vrátit to Tokya a začít nakupovat. Taky propadne Rail Pass, tak by se větší cestování pěkně prodražilo.

Takto vypadal výhled s pokoje v Asakuse.

Šel jsem se sem později i podívat. Jak jinak to ohodnotit, než prostě krásné, čisté a dokonalé.

Z tohoto místa se dá jít do dvou dlouhých nákupních ulic v Asakuse, kam jsme zašli 17. den.

A co že jsme prošli a koupili?

(Pokračování textu…)

Den 13-14 – Osaka desu

Třináctý a čtrnáctý den jsme přejeli a strávili v Osace. Hlavním cílem byl downtown Nanba. Už loni jsem tu byl a ani letos nezklamala. Prošel jsem více míst, i staré klasiky.

Klasický obrázek z průvodce vypadá takto (to dole je opravdu řeka):

Vlastní ulice v downtownu pak vypadají takto:

Největší překvapení bylo v jídle „opěč si sám„. Žádné rádoby grilování jak ho znáte, nebo pečení na rozpáleném roštu. Hezky samoobsluha. Na výběr sousta typů masa z různých části zvěřiny. K tomu sousta omáček a dochucovadel. Japonci nejedou na koření, ve kterém je milión druhů chutí, je to pro ne „moc komplikované“ na rozpoznání. Takže jedna omáčka = jedna chuť. Třeba vymačkaný citron. No a vlastní opékání jedna radost. Tento typ restaurací jsme navštívili hned několikrát.

A co by to bylo za návštěvu města, kdybysme se nezastavili v herně:

(Pokračování textu…)

Den 12 – Beppu opičky

Chystaný výlet na opičky je tu. Vydal jsem se d Puldou nějaké 3km busem za město. Zde od moře stoupají celkem vysoké a hustě zarostlé hory. A v nich? V nich žije spousta divokých opic. Typuju to na makaky. Jsou naučeny, že se na den stáhnou do nižších výšek a nakrmí se z dodaného jídla. Je jich tu pro představu takových 1 200. Cestou nahoru ke stanici jsme četli pár varování. Jako:

  1. Když na ně sáhnete, kousnou.
  2. Když je ohrozíte, zaútočí (a nejenom na vás).
  3. Když se jim budete koukat do očí, budou to brát jako své ohrožení a také zaútočí.
  4. Když je budete krmit, bude jim špatně.

Rozumně a přesvědčivě napsáno. Neměli jsme potřebu to ověřovat.

 

(moc na ně nekoukejte, nebo kousnou)

Po vystoupání pár set metrů do kopců jsme spatřili místečko, kde bylo opiček opravdu hodně. A nejen opic, ale i turistů a lidí se o opice starajících. Než vysvětlovat, jak to vypadá v době krmení slovy, podívejte se raději na videi v Beppu pořízené:

Ano, přesně tak. Prošli jsme i okolí, ale krmení bylo prostě nezapomenutelné.

Později jsme z Beppu odjeli do stanice Fukušima a omrkli znova místní oblíbenou hernu. I ubytování jsme dali ve stejném ryokanu (pokoj jsme dostali jiný).

(Pokračování textu…)

Stránka 1 z 41234
Trocha historie: Informační stránky DDR Portál v1 | DDR Portál v2 | DDR Portál v3 na v4 se právě nacházíte | Diskuze: DDR fórum | archiv DDR Fóra
Inzerce: (prodej zpětných odkazů)