Ráno jsme vstali odpočatě a však asi ve [4:41]. Budík se nějak přeslechl, ale vzhledem k vyčerpání se není moc čemu divit. Rychle jsme se sebrali a vyrazili ven směrem k vrcholu. Chyběly ještě dvě stanice a asi (jen) 200-300m k vrcholu. Do svítání 10-15 minut (prý před pátou). Po pár desítkách metrů běhu do kopce se zjistilo, že to stejně nepůjde běžet a že to dáme klasicky pochodem. Venku už bylo světlo a pomalu se blížil východ slunce. Některé momenty jsou zachyceny na fotkách.
Za nějaký čas nás dohnal i Sovi, který chtěl ještě trochu dospat. Takže jsme mohli na vrchol dojít společně. Na něm byla opravdu spousta lidí. Kolem kráteru to trvalo tak hodinu dokola. Místo, kde jsme vylezli, bylo ještě 20 minut od úplného vrcholu hory. Na něm je taková ta černá deska se souřadnicemi i kámen (monolit), u kterého se všichni fotí. (btw, hned vedle je meteorologická stanice). //jedu z Nary//. Opravdu rušné místo, u vrcholu se chce (pochopitelně) každý vyfotit. Dále jsme nahoře koupili pár pohledů jak jinak než s motivem hory a také místní nudle (jedněmi nudlemi jsme nakrmili mravence). Pár fotek pro geocachery (těžší cache než 5/5 není).
Následovala cesta dolů. Ano, plus je, že bylo už teplo (ale i tak se chtělo namazat kvůli spáleninám). Noo, šlo to tak nějak stejným tempem jako nahoru. Je třeba se koukat, kam se šlape a našlapovat i pomalu a zlehka (plus dávat přednost nahorujdoucím). Cesta dolů zabrala tak 4-5hodin.
Dole (5. stanice)se dala koupit mince a nechat si na ní místním automatem vyrazil jméno a datum. Tak máme čtyři mince – čtyři unikáty. Každou se nám povedlo zmrvit jiným způsobem, ale památka to je. Bus frnknul před 2 minuty, tak se šel vzít taxík, který za 20minut přijel. Ten nás zavezl o 2500 výškových metrů níže to Shin-Fuji. Dále pro bágly do Shiuzoky a dale do Nagoy. , a np0 Rukavice jsme nakonec měli všichni.
Ke konci už to bylo docela krize (okolo tak 1-2hodiny), ubytování na míste 7k yenů za 7 hodin (v kapsli – 8.stanice). Koupili jsme kyslík, podpořili Soviho (který měl spodní dvě vrstvy propocené a už moc nedával) a šlo se dál. Okolo 2-3h jsme se vyškrábali k 9. stanici, kde jsme za 200 yenu našli vstup k záchodům i do takové sockové noclehárny. Madrace zde perou asi 2x do roka, ale kvůli zimě a vyčerpání to stačil. Chtěli jsme zde zůstat do [3:30] a pak se škrábat dál. Tímto končí 6. dne na Fuji.
//EDIT: Proč mám pocit, že tu chybí plno textu ohledně vrcholu?? Nevadí, tak aspoň fotky.