Beatmania IIDX (japonsky: ビートマニア ツーディーエックス, Bītomania Tsūdiekkusu), také známá jako Beatmania IIDX nebo prostě IIDX (čti jako: „two dee-ecks“ nebo „two deluxe“) je hudební hra poprvé představena japonskou firmou Konami 26.2.1999. Od té doby se IIDX dočkala 17ti vydaných arkád a 16ti konzolových verzí na PS2. Jedná se o následovníka herní série Beatmania. Obě patří do hudebních her Bemani.
v IIDX hrách je vaším úkolem dosáhnout co nejlepšího hodnocení na skladbě za pomoci napodobeniny DJ mixážního pultu. Hráč přesné ruce, aby vychytal správně časování a stiskl tlačítko či otočil spinlem (turn-table) a trefil tak seshora padající noty. Noty jsou rozděleny do barevných sloupců, podle sedmi tlačítek a turn-tablu jim náležícím. Po potvrzení noty hrajete různé zvuky a tóny, které se během hry mění. Zvuk ze správně potvrzené noty přesně zapadne do hudby, nesprávně potvrzená nota vydá nepřesný zvuk, aby hudba zněla falešně
„Groove Gauge“ ukazuje, jak dobře skladbu dáváte. Obvykle se nachází ve spodu obrazovky. Pokud noty přesně dáváte, graf roste a za chyby se jeho procentuální hodnota snižuje. Abyste skladbu dali (clear), potřebujete nejméně 80%. Jinak skladbu nedáte (failed). Tento ukazatel je podobný jako lifebar u tanečních her DDR a ITG, akorát u IIDX a PNM potřebujete naťukat alespoň 80% než skladba skončí
Abyste věděli, jak přesně dáváte noty, existuje jejich hodnocení. Při hraní můžete po potvrzení noty vidět následující hodnocení – seřazeno od nejlepšího po nejhorší: „Perfect Great“ (nebo jen „Just Great“), „Great“, „Good“, „Bad“ a „Poor“ (pokud minete turntable nebo notu). Perfect Greats se ve hře zobrazuji jako blikající (proto se mu někdy říka Flashing Great). Americká verze místo něj zobrazuje nápis „Perfect“.
Po odehrání songu (nebo několika songů) se hráči zobrazí jeho hodnocení. Je zde vidět jak přesně potvrzoval noty (počet všech Greatů až Poorů), také výsledné kombo (počet not daných bez chyby), i počet přerušení komba. Také uvidí výsledné velké písmeno (AAA – E, případně F pro Failnutou skladbu). Graf může ukazovat stav Groove gauge během hry (životů). Vaše „EX“ skóre se počítá jako počet nasbíraných Greatů (2 body za blikající a 1 za normální).
Během výběru skladby si můžete nastavit různé modifikace, které vám mohou zjednodušit hraní (Auto-Scratch, 5-key, Hi-Speed, Easy). Jiné vám změní stepchart (notechart – pořadí šipek v hudbě) – Mirror, a různé mutace Randomu), nebo vám hraní ztíží (jako je „Hard“ odstraňující 80% požadavek, začínáte na 100% bez doplňování a musíte zůstat nad 0%).
Songy jsou hodnocené na stupnici 1-12 ve 4 obtížnostech: Beginner (původně jen na domácích verzích pro konzole), Normal, Hyper, a Another. Vše na 7 nebo 14 kláves (single, double). Mimo to je ještě černý Another, kurzy a různé vychytávky jako Empress Palace a podobně. Ale to už jsou spíše bonusy než pravidla.
IIDX se dá hrát na více módu, nebo spíše stylů hraní. V každém jsou pravidla a cíl trochu jiná. Jak se hra vyvíjela, objevovaly se nové módy, které setrvávají.
Většina verzí IIDX má tyto módy:
Efektory
Kabinet pro Beatmania IIDX arkády je unikátní v má pár vychytávej. Jednom u nich je širokoúhlý displej, velké reprobedny, a tlačítka. Také ovládání efektových tlačítek, posuvníků a turn-tablu. Tlačítka effecor a posuvníky (ekvalizér) vám dovolí ovládat hlasitost během hry a měnit či přidávat zvukové efekty. I platforma, na které stojíte, do vás pěkně pumpuje vibrace a bassy. Třešničkou na dortu je 16ti segmentový LED displej pro informační účely (zobrazování názvu skladby během hry).
|
Ovládání Beatmania IIDX se skládá ze dvou částí. 7mi tlačítková klávesnice pro každého hráče a sada 2 turn-tablů (pro levého hráče nalevo, pro pravého hráče napravo).
Obě sady tlačítek jsou shodné a mají 4 bílé klávesy a 3 černé nad nimi. Černé jsou posunuty od bílých – jedna černá nad 2 bílými. Může vám to připomínat klavírní sestavení F, F#, G, G#, A, A#, B kláves. Tlačítka na beatmanii jsou 2x tak delší než širší, což už na klavír nevypadá. Tlačítka se běžně popisují čísly 1 až 7 (zleva doprava). Čtyři bílé jsou tedy 1, 3, 5 a 7. Tři černé pak 2, 4 a 6.
Od devátého mixu (9th Style) je fíčurou hry integrovaný tzv. Konami‘s e-Amusement. Hráči si na začátku mohou vložit do hry kartu a ukládat své statistiky, výsledky, upravovat si vzhled hry i sledovat a porovnávat se s ostatními hráči a kamarády přes Internet. Od 9th Style do Happy Sky (12th) se jelo přes magnetické karty a čtečku. Od Distorted výše je tu nová bezkontaktní smartkarta (používá Konami e-Amusement Pass systém) 9th Style nepotřeboval internetové připojení, aby používal funkcionalitu e-Amusementu. Od 10th se arkáda k internetu může připojit (není to podmínkou). Co je nemilé, že e-Amusement její dostupný mimo hlaví oblast pro prodej IIDX (takže je pouze pro Japonsko a Asii). Nechává nám to arkády mimo Asii bez plného přístupu k unlockům, skrytým songům a k extra stage v novějších stylech. Nicméně nové songy z e-Amusementem obdařených arkád se nachází na domácích konzolových verzích, které se z Japonska dováží.
Konami turntable ovladače (KOC).
Arkádové ovladače a jejich alternativy (ASC)
Konami vypustila i domácí verze IIDX pro PS2. Jsou známé a označované jako CS (consumer software nebo console). Arkádové verze zase jako AC (arcade). Konzolové (CS) hry se dají hrát na Dualshock ovladači nebo lépe s ovladačem speciální od Konami. Konami vyrábí dva typy ovladače pro CS – Konami Official Controllers (KOC) a Arcade Style Controllery (ASC). KOCky jsou viz obrázek výše a jsou o dost levnější a menší, než arkádové ovladače (kdo by to byl tušil). Navíc KOCky vypadají jinak než arkádové ovládání, mají menší prostor mezi klávesami a TT. ASC od Konami mají být „arkádově přesné“, podobají se jim a má se na nich i stejně hrát. Jen příklad, ASC ovladač je vetší a TT je od kláves dále. U obou typů lze měnit pozici TT (odpojí se klávesy a TT se připojí na druhou stranu). ASC TT a klávesy jsou osvětlené, jako na arkádě (KOC je prostě kus plastu).
Každá hra na CS odpovídá jejímu AC protějšku a obsahuje všechny nové písničky, které jsou na AC. Výjimku tvoří licencované písničky z IIDX 1st-3rd AC (ty vyšly dohromady na jako 3rd CS) u kterých Konami nemohla opětovně získat práva. Navíc v CS stylech jsou nové možnosti v podobě „revivalů“ – písniček z dřívějších AC a CS, „preview songů“ – plnohodnotné ukázky z další AC verze, a „CS exklusive“ – tedy songů, které jsou pouze na CS. V říjnu 2009 vyšla CS verze obsahující písničky od 3rd Style do Empress (a 3rd CS obsahuje písničky z 1st-3rd AC. Plus není žádná 1st style, 2nd style, or Substream CS verze). Tato verze (IIDX Empress) tedy obsahuje vše, co šlo a je to poslední IIDX na PS2 (další bude na PS3).
Hudba je stavebním kamenem v sériích Beatmania IIDX. Na ní vše stojí a padá. Máme zde široký výběr žánrů a autorů. Jak vlastní licencované tak vlastní. IIDX je známá vlastní originální hudbou. Konami vydává i oficiální soundtracky ke každé hře a to obvykle několik měsíců po jejím vydání. Konami vydáví i alba od skladatelů hudby do Beatmania IIDX v online obchodě (Konamistyle).
Každá nová AC verze má obvykle 60 nových songů a výběr z předešlých verzí. Aktuální verze Beatmania IIDX 17: Sirius má okolo 500 songů. CS verze mají všechny nové songy z jejich AC protějšku (s pár výjimkami), 5-10 CS exkluzivních songů (jen pro CS), okolo 25 „revival“ (vracejících se) songů, a 1-3 ukázky z další připravované verze, to je zhruba 90-100 písní. AC verze běží z harddisku a ten dává daleko více místa než DVD.
Mimo písní počítejte i videa, a to také něco zabírá. Někdy se jedno BG video používá u více songů, někdy má písnička vlastní unikátní videa. Plus různé animace okolo.
Beatmania IIDX série jsou vydávaní jako domácí verze na klasickém trhu domácí videohry. Domácí (CS) verze vychází v období, kdy jde nové Arcade (AC) verze do světa. Zatím jsou k dostání pouze PS2 verze (přelom 2009/2010), ale další verze bude na PS3. Všechny IIDX hry vyšly na japonská PS2 (jedinou výjimkou je jedna pro Ameriku s názvem Beatmania).
Nahrávám obrázek
Klikněte kamkoliv pro zrušení
Obrázek není dostupný