Den 1 – stabilní, nepadá

“Ahoj kluci a holky, to být já .. “  – právě píši z lokálky Narita Express do Tokya.

Včera to šlo celkem hladce, Soviho nakonec s alkoholem pustili a ani neprohledávali disk. Odbavení v Praze pohodička, za 85 korun i zabalili zavazadlo. Nakonec mělo 10.5 kg, a u ostatních 13-15 (příště nemusíme hledat váhu den předem a sofistikovaně zkoumat její funkce).

V check-inu se moc nedělo, vyfotili jsme letadlo, udělali poslední hovory a nastoupili do letadla. Do Paříže to trvalo hoďku a půl. Při odledu se s námi pilot pěkně nahnul a byla krásná příležitost vidět celou Prahu (půlka lidi seděla u okýnek na druhé straně).

Paříž – hodina a půl na přestup (o pár minut méně kvůli příletu). Proběhlo se dlooouze přes pár baráků ke gatě E42. Moc hifi sítí nebylo, pokud ano, placené nebo šifrované. Přesto se podařil jeden twitt. Na 15m se zaplatil Internet a podali jsme maily do okolí a malinko zpráv (15m-2eura, 30m-3eura..).

Paříž-Narita – let ?Airbusem 230? pěkný zážitek. Cesta od 13:30 do půlnoci. (nakonec jsme se od země zvedli v 14h, a o 15 vteřin před půlnocí jsme byli od cíle vzdáleni 573 mil.).

Jídlo milé a pestré, navíc konzumace letadlovým stylem je také něco nového. Dostanete mlíčko do pití, které je tak pěkně natlakované, že vám postříká půlku tácku. Jako hlavní jídlo masové koule [dolním pak jak se to jmenovalo], a „ráno“ snídaně. Letušky velmi příjemné a vstřícné. I toalety se dali používat (při spláchnutí můžete mít pocit, že vás to vytáhne ven z letadla).

Technika v letadle – ony pěkné multimediální televizky s dotykovým ovládaní a remote controllerem (schovaným v opěradle) se dalo pěkné vyhrát. Aktuální info o letu (výška, teplota, čas, rychlost, mapa ..), pár her, informací okolo a spousta filmů ve více kategoriích. Startrek XI tu byl (eee, japonska verze byla anglicka s titulky, tak jsem dal jen anglickou). Btw, linux.

Cestou jsem seděl s jednou tichou postarší japonskou. Při odletu jsme prohodili pár vět. Popřála nám pěkné počasí (jelikož je období tajfunů) a ještě jsme se pozdravili i pásu se zavazadli – tj. ano, fránicí nám je neztratili a tak jsme je od Prahy opět viděli.

Narita (wellcome to the Japan) – přistáli jsme (před cca. 2h). Super kontrola, ale odbavili jsme se a hlavně jsme prošli přes imigrační kontrolu. Opravdu – pro  čechy šok. Každý se opravdu snaží pomoci a je ochotný. Když čekáte ve frontě, tak se vás jiné asistentka zeptá  .. // TOKYO příjed // pokračuji ve psaní večer v rayokanu // .. jestli máte vyplněný formulářek a odkáže vás na něj. Po menším stání ve frontě máme Rail passy, takže můžeme jezdit po Japonsku s touhle super permanentkou (a dneska to šlo použít i na lokálky ve dvou městech).

S telefonem to bylo trochu horší. Telefony nám měli všechny fungovat (a na cestě do Tokya i fakt fungovali). Takže si šlo jen půjčit jejich SIMkartu a za relativně málo si volat. Bohužel automat neschroustl ani jednu z našich kreditek, takže jedeme na našich = 50kč za minutu příchozího hovoru, 50kč spojovací poplatek (jinak řečeno, ne nebudeme se prozvoňovat), sms 11kč, mms 11kč.

Koupili jsme vodu a zmizli jsme na vlak, na který jsme měli rezervaci. [10:15] Ve vlaku se trošku spalo. Také jsme sledovali, jak se přibližujeme k cílové stanici. (ledková mapa). Při překročení vstupu do města jsme sledovali reklamy nasměrované na vlak a obecně nasávání atmosféry. Příjezd v[11:16].

Tokyo poprvé.  Asi třikrát jsme prolítli Tokyo station a omrkli kde co je. S information/tourist pointem se pěkně pokecalo a tak jsme zjistili, kde je nejbližší KFC, vyfasovali mapy  Ginzo a vydali se jednu stanici metrem na Yamabito. Ono už bylo tak [12 :00] a ta teplota byla fakt velká. Navíc si vemte, že máte 10kg+ krosnu, batoh, je tu vlhkost a moc jste nespali. Ale šlo to (s alkoholem to ale dávat nebudu). Pomoc některých lidí byla až neuvěřitelná. Například chcete opustit prostory metra a chce to po vás listek (ten rezervační nefunguje). Při jeho zkoušení a koukání na závory přišel úplně cizí člověk (jako ne z místního personálu), zeptal se, jestli nepotřebujeme s něčím pomoci. Trik je v tom ukázat Rail pass obsluze a projdete obklikou. Ale tohle? No, super. V metru se i jeden starší pán zeptal Trilla, jestli si nechce sednout vedle na volné místo. Milé.
V Ginzu jsme dali rychlejší KFC (zkusil jsem ???? twister – sorry, mám to na účtence, ale zatím nedekódováno). Restaurace malá a bez wifi, takže žádný post. Šli jsme i trochu dál, ale pak jsme to otočili, moc težké krosny. Aspoň jsme vidli japonské filmové městečko, reklamy na Harry POttera a Wolferinka Zero (asi dobré slovo). Pak asi 3 obchody na ty jejich výherní automary (sázíte mince/tokeny, fajtíte a koukáte. Japonci prostě rádi vyhrávají. Ale 200 automatů a všechny stejné a nic jiného, ok proč ne).
Po návratu na Tokyo station jsme našli kompík, co za 100yenu půjčí net. Super blogování s (jen) japonskou klávesnicí. Najít zavináč bylo něco (teda našlo se, ale napsat ho, to je ono). Facebook je celkem chytrý, najde si, že nejde s ČR a chce po vás datum narození.
Nechtěli jsme čekat do 17:30, tak jsme změnili čas a v [14:08] vyrazili do Sendai.

Cesta do Sendai pohodička, asi 2h cesta a většinou se spalo. Teď už se jelo Shinkansenem. Čili krása v rychlosti, otočných sedaček a tak podobně. GPS mi naměřila 230km/h ale nadmožskou výšku -640m, tak nevím. Dorazili jsme v [16:17] (bylo to tak 370km).
Omrkli jsme nádraží, město a pář okolních krámečku, krámů a obchodů. Elektrická síť je také úžasná. Povedlo se nám i zamknou krosny do jediné skřínky a úspěšně jsem si zapamatovali PIN.
Co vévodilo na procházce byla herna Zooops. Fajtovací automaty, i podobné (a taky úplně jiné). Podařilo se zde vytáhnout dvě action figurky. A co jiného se tu našlo? Hmm, asi takhle:

• Dance Dance Revolution X
• Beatmania IIDX Empress
• Pop n Music – The Movie
• Taiko no Tatsujin 12
• Guitarfreaks Drummania V6 Blazing

Jako, chybí ještě něco? Ceny klasické (100 yenu za kredit). Vše napojené pěkně na net – a jako že lidi DDR X e-Musementovali. 13,14,15 .. a na tom AA, AAA žádný problém. Minimálně 3 lidi jeli na jejich konta. Také bylo prá týpku na GFDM, jedna holčina pořád na PNM a jeden kluk na TNT. DDR Xko bralo pekně, čitelnost dobrá a posunutí .. no .. třeba 1 miss, zbytek full combo. Ale výsledkově samá Cecka (i na 11tkách, Max-300-Super-Max-Me-Mix). Greaty na tři místa, ostatní na dvě. Dobrý great attact. Pak jsem dost byl na IIDX (ehm, takže poprve na DDR X a IIDX obecně (a hned 16, super). Aby se neřeklo tak 2 beginner, a pak trojky beginnera. Pak Freeplay 3-7 (více jak 5 bych dávat neměl). Reagování úžasné, turntable super. S Empresackým logem a takovou jakoby protkanou texturou. A co je dobrý, při zapnutí efektoru jde hudba cítit (ne jen slyšet). Z tohodle dunění musel mít sál asi radost (hlasitost o 80% nahoru, dobré tlakové vlny). Ostatní věci jsem nezkusil, možná příště. Zítra skocím jeste vyfotit, půlka je rozmazaná, fotil jsem raději bez blesku.

Ubytování – cesta lokálkou dvě stanice, pak 500m chůze. To bylo už [18:53]. Ubytování nakonec na 4100y na noc. Ale jaké – prošli jsme zahradou, pak (joo) odsouvací dveře, a tatami. Tak to jsme nemuseli dlouho čekat na tradiční japonské ubytování. A přitom to vypadalo na levnější hostel. Po registraci a popovídání s si recepčním (také velmi příjemný zázitek), se nás zeptal, jak se řekne česky Děkuji a odvedl nás do pokoje. Místnost pro 4, futon (jop), a .. tot asi vše (ještě stoleček a příslučenctví). Záchody (btw, připravuju si materiály o japonských zachodech) tak ty tu mají jak západního stylu, tak východního. Zkusil jsem oba, ale nejprve japonský. A to včetně oněch bačkůrků. No, aby toho nebylo málo tak tu je i tradiční japonská koupel. Tj, předsíň, dřevěná stolička s vědrem, a pak horká lázeň. Skill. Ale pohoda (ok, oplachovaní levou rukou chce vyladit, ale i tak to šlo). V mé dvojici (šli jsme jako druzí) v průběhu přišel i další japonec, tak jsme aspoň pokecali i zvycích, bohatstvích země a tak obecně o tom, co nás zajímalo. Třeba lázeň mi až tak teplá nepřišla (jak to líčili v průvodcích). Ale pěkné. Večer [22:00] ještě procházka po okolí (nj, romantika .. mají všechny sítě stejně zašifrované). Skoro všichni teď chrní, tak dopisuju report [23:40]. Jako dneska velmi  úspěšný den. Vlastně, docela jako fakt total super. No, du natáhnout futon a těšit se na snídani v [7:30]. Snad to nebude rýže a sirové vejce. V planu je pak odjet vice na sever Japonska. Zatím  (jo, fotky stažené ale neprobral jsem, takže později). Btw, je tu půlnoc, u vás bude 6 hodin.

Diskuze ukončena.