Vstávání proběhlo hlášením místního rozhlasu, že je snídaně připravena [7:30]. Dostavili jsme se k ni, avšak snad všichni ostatní zde již byli. Chod se skládal z (naber si sám – čaj, džus, mléko, kafe), obložený talíř (pár plátků masa, volské oko, salát (od plátku až po zrníčka kukuřice a hrášku). A teď to nejlepší – vše sníst hůlkami. Naše úsilí o dodržení všech možných zvyků nenechávalo japonce vedle klidnými a snažili se nám jít (nenápadně) příkladem. Někdy měli větší problémy než my. Náhodou celkem v pohodě snězeno a šlo se balit. Naházet fotony zpět, pouklidit odpadky, prádlo a na [10:00] vyrazit zpět. Ještě společná fotka s majitelem, krajiny venku a nabraný směr Sendai. (venku následoval jeden rozhovor s tehdejším zvídavým obyvatelem).
Před odjezdem ve [12:xx] ještě jedna zastávka. Pokus číslo dva na SIMku a mobilní služby. Za nádražím je prý jeden obchod s elektronikou. Ehm, jeden malý obchod se proměníl ve dvoupatrový ráj a pastvu pro oči. Nebyl čas jej projít, ale od mobilů, přehrávačů až to části do počítače. Takový Datart + sklad CZC a Alzy za 5 let. Podařilo se nám domluvit se s místním prodejcem (na 4tý forward). Takže mobil nebudel, ale mohl by být net. 3G modemek, 3.5Mb/s s tarifem na 150 hodin (cca. 7 dní nonstop). Cena poměrně (dost) mastná a ještě nemusí prý fungovat, když nemáme japonské okna. No, po dvou přehodnocování jsme jej koupili a šli se do meka najíst (5 krámů vedle). CD rozchozeno, drivery (4) také (má to v sobě i čtečku karet). Chtělo to aktivaci zavoláním na číslo a nadiktováním SN. Šli jsme ještě jednou oznámit prodejci, že to funguje a že se nemusí bát, protože by nemohl vzít zboží zpět. Aktivovalo se a šlo se dál. Sehnal jsem ještě 4xAA a bterie s nabíječkou (jejich), takže pohoda. Hned vedle meka byla další herna (tentokrát ne Zaaap, ale TAITO Station se znakem ze Space Invaderů). První místnost mincové hry (japonci je asi moc rádi), v hale takové kabinky pro slečny (tipuju to na nějaký maketový facebook kžížený s mobilem a SIMS ). A v poslední části (když opět odstraníme třeba simulátor dostihových sázek a střílečky):
(Microsofte prosím neopravuj juBeat na jukat). No samozřejmě se vyzkoušel. Celkem pohoda, až na jednotky missů bylo FC. Někde budu muste našprtat návod, options jsou jen v japonštině a nepovedlo se mi nastavit vyšší level než 7. Dále trocha IIDX, PNM a DDR X (btw, na první pokus přežit Max 300), jsem posunutý, davam vše na C. Ale ostatní lidi (tj. naprosto všichni hráči) mají e-Musementa a pořád si střádají AA, AAA a o IIDX ani nechci mluvit co tam dávají. Každopadně to vypádá pěkně mít pod Marvelousama +xxx přidávající bodíky. Info na letáčkách je, jen asi nic moc pro evropany (letáčky jsem našel na IIDX, DDR X a tuším i PNM). Po 3 kreditech na DDR X jsem nechal jít místní lid dál vylepšovat jejich score. (logy z herny spojuji, byl jsem tam okolo poledne a hoďku večer). Dobré, že znají hadr. I holka přijde, půjčí si místní hadr, nastříká si vlastním prostředkem boty a jede. I vedle IIDX a asi i jubeatu jsou prostředky na čištění (podobné jako je na monitor, napučtěný hadřík s póry zabalený v igelitu). Moc příjemné. Toť k herně vše, nafotil jsem si spoustu detailů z AC, včetně popisu na IIDX a tak .. . Zatím žádná para, třeba bude v Tokyu. ITG, PIU a podobné exotiny jsem zatím nečekal. No, v Hatace (Futoka) snad něco bude, je to nejblíž číně a je zde znát vliv i korejců. (proč se tam jede je asi jasné – jedna ze dvou test location pro nové PNM, které tam bude 10 dní).
//bloguji z vlaku sever-jih, cesta na 7 přes větší část Japonska, projíždim Kokurou. Těsně, vlak 583, hikari shinkansen do Hakaty)//
Ok, takže neděle, po jídle se jelo lokálkou na Matsushimakaigan. Což má být moc pěkné místečko s 200 ostrůvky. Za 45 minut jsme dojeli a šli se projít – nejprve do zenového chrámu a pak na ostrůvky. //přijeli jsme do Hakaty, jdu hledat internetovou kavárnu na přespání, proč víz další den – pokračují v blogování z internetové kóje //.
Po příjezdu pořádně namazat a hurá na nejbližší atrakci – tou byl zenový chrám. Co dodat, moc pěkná krajina, stromy a postavené či vytesané struktury. Do chrámu (viz fotky) se smělo jen bez ponožek. Krásně hladká podlaha, malby na zdech (sem tam to vypadalo na zlato) a v okolí také pěkně čisto.
Další zastávkou bylo 200 malých ostrovů. Z různých cest jsme zvolili plavbu z jedné zastávky do druhé (místo okružní plavby). Po koupení lístku jsme se vydali na cestku k lodi. Cesta trvala okolo 50 minut. Velmi pěkné a velmi příjemné. Dostávali jsme i informace jap/eng o tom, kde právě jsme, co kde vidíme a trochu historie. Mají zde i chytře cvičené racky. Létají za lodí a zobou (ve vzduchu) co jim hodíte. Příjezd do přístavu, nalezení vlaku a tradá do Sendai.
O cestě do města Utsunomiya v dalším dni (noc spadá na přelom dne 3 a 4).