Den 5 – LA a Santa Monika

Vítejte v Los Angeles. Je ráno a vy jste na druhé straně druhého největšího města v USA. Jenže jsme vystoupili na místním Florenci. Než jsme se za hodinu dostali do „civilizace“, čekala nás celkem zajímavá procházka. Docela dost špinavá, posprejovaná a relativně nebezpečná čtvrť. Ještě horší, než nejtemnější zákoutí Prahy. Tiše a rychle jsme se dostali po vlastních nohou do centra a pak hurá na MHD a nabrat směr k moři.

Po ulici (bulváru) Santa Monika jsme jeli tak přes hodinu. Jestli měl 10km? Možná. Osobně mi tento název utkvěl z filmu Demolition Man. Takže za tak dvě hodinky jsme byli u moře. Uf. Nádhera. Krásné, čisté prostředí, spousta zeleně, lidí, (horka a agresivního slunce), a písku.

Jídlo, nějaká za procházka a omrknutí místních downtown uliček, obchodů a cetek. Skočili jsme i dolů na Venice (nějaké další vyhlášené místo). Cesta tak 3-5km (podle toho, jestli si cestou odskočíte do Meka schovat se před spálením). Jen jednu ulici od pláže a už byste nepoznali, že jste vedle moře. Když mají Američané auta, nepotřebují obchoďák na každém rohu.

Na okrajích u moře s Venice byla další třžnice/výstava, cetky, korále, kreslení, hudba (zpívající či hrající jedinec a CD s jeho tvorbou), keramika. Překvapením bylo věštění a předpovídání budoucnosti. Buď z ruky, karet, koule a podobně. Zajímavé lidské generátory náhodných čísel.

Na večer jsme přespali u místního CouchSurfingera a dali řeč. Asijský chlapík se slečnou, na pohled velmi inteligentní, spousta zvířátek, sci-fi filmů, GameCube, no jéje. To se povídalo jedna radost. A přespání taky pohoda, už nebylo tak zima jako u poslední návštěvy.

To k dnešku asi vše. Snad jen, že jsem v místní herně našel místního borce (Dave) a dal s ním 4 songy na DDR Extreme. Celkem se zapotil, asi jsem ho překvapil.

Diskuze ukončena.