Good morning everyone.
Download sekce zprovozněna. Můžete opět stahovat cca. 200GB DDRkového materiálu. Tunu ofiko i neofiko songů, různé verze Stepmanie, Xsoft ITG2 a DDR X kompilace, a další materiál.
FTP Fileserver ještě na zprovoznění čeká.
Informace najdete zde.
Tento den se moc nestalo, jen jsme odlétali domů.
Den před odletem jsme ještě nakoupili poslední zásoby jídla, na pokoji vše zabalili a připravili si budíky na vstávání na první vlak v 5 ráno. Měli jsme prošlápnuto, jestli se vydat ne nejbližší stanici, nebo o pár kilometrů dál a přímou linku. No, s tímhle nákladem vyhrála nejbližší stanice.
Co mě překvapilo, byla oprava chodníku mezi stanicí a hotelem. Večer okolo 22h zde opravovali část chodníku. A ne aby na tom prostě jen makali. On ještě na začátku chodníku stál člověk, který se omlouval, že zde pracují a že musím jít na druhou část chodníku. Chodník je pro představu široký řekněme 4 metry a on řekl, že musím jít na kraji v jen 1 metru. Práce samozřejmě ohraničená, takže by to bylo jasné i bez toho. Po pěti metrech další člověk, který ukazoval, že máme pokračovat dál. A na konci další člověk, co řekl, že už můžeme jít normálně a ještě jednou se omluvil.
No a více, co je nejvíc lol? Tihle lidě tam byli i ve 4h ráno. Pracovali. Ukazovali. Super. U nás by po pracovní době na silnici nehnul ani prstem, natož něco ukazoval.
Následovala cesta na letiště s jedním přestupem. Čekání na letadlo asi 2h (měli jsme rezervu). Prošli jsme celé letiště a chtěli si zabalit kufry. Nic. Prostě Japonci neví co jsou krádeže, takže proč balit kufry. A ani jednu potravinovou fólii jsme nenašli. No což. Nějaký zámek postačil taky.
Let pohoda, video už fungovalo. Pak 3 lety (tj. 2 přestupy v Italii). A vítejte opět v moderní Evropě. Kde vše funguje jak má, vše jede na as, free interent je free a rychlý a tak obecně. No znáte to.
A tím končí třetí výlet do Japonska.
Další info:
Za přečtení stojí i co Werk a Ithil fotili a blogovali. Máme i videa. Vše najdete na japonsko .pocitac.com.
Přesněji:
Příští výlet do Japonska zhruba jaro 2014. Když mě zadotujete, tak i dříve 🙂