ReflecBeat arcade was released today. There is a full copy post from Bemanistyle:
REFLEC BEAT, Konami’s newest arcade entry in its popular BEMANI franchise, is making its way into arcades across Japan this week and has had its official website published.
The game is played using a touch screen equipped on the cabinet. A judgment line appears at both the top and bottom portions of the screen (one for each player) and notes will fall to this judgment line in time with the music. By hitting these notes at the right location on the judgment line, players „reflect“ them back to the other player (Which can be either a computer or human player) who must in turn „reflect“ them back. Points are given (or taken away) based on how well a player times their hits and the player with the most points at the end of the song wins the round.
There are several different note types, or „objects“ as the game calls them, that the game uses and they are listed below.
GOLD OBJECT: The most common note type. When a player hits this object, it is reflected back to their opponent.
BLACK OBJECT: These note types will disappear when the player hits them and will not be reflected back to their opponent.
LONG OBJECT: When these notes come, a player must hit the object and keep their finger in position until the tail of the object has reached the judgment line.
CHAIN OBJECT: These types of notes are „chained“ together and will fall to the judgment line at the same location. Players will need to „double-tap“ in order to hit both notes.
2TOP OBJECT: These types of notes will only appear on higher difficulty levels. The game will introduce four markers, two above each players judgment line, where 2TOP OBJECTS will fall and the player must touch the necessary marker in order to score points.
The game also uses a „JUST REFLEC“ gauge to add in an extra spice to the gameplay. When a player successfully hits a note, their „JUST REFLEC“ gauge will fill up. Once the gauge has been filled, players will be able to use „TOUCH & SLIDE“. To do this, the player hits the note and then slides it with their finger, causing it to reflect to their opponent in an erratic manner, making it harder for them to successfully hit. There are three gauges, so players can store their slides for later use.
If you’re still confused about the basics of the gameplay, take a look at the tutorial video that Konami has put up which we have embedded at the end of this article.
REFLEC BEAT’s songlist consists of many popular Japanese licenses (most of them being their master recordings), BEMANI crossovers, and Konami originals made for the game. The starting songlist, along with a few of the known unlocks, is listed below.
Dnes 4.11.2010 vychází dlouho očekávaný titul: DanceMasters pro severní Ameriku.
S Kinectem také vyšla hra Dance Central (tu ale nedělá Konami ale Harmonix).
DanceMasters běží na novém XboXu 360 s detektorem pohybu: Kinect (vývojový název Nathan, předchůdce EyeToy. *recenze*). Hra přichází od producéra BEMANI titulů a hudby Naokiho Meady.
Jak hra DanceMasters funguje jsem již psal dříve. Za několik dní/týdnů vyjde hra i pro Evropu a Japonsku s názvem DanceEvolution. V Americe je cena stanovena na 49.99USD.
DanceMasters obsahují 30 songů. Další prý bude možné stáhnout přes DLC (jupí, třeba si Konami přečetla mé doporučení ke hře). Zde je seznam skladeb na disku. Předpokládám, že je budeme postupne odemykat:
Dnes Konami spustila stránky pro hru ReflecBeat. Obsahuje základní popis hry a i videonávod.
Konami stránka: konami.jp/bemani/reflecbeat/
Má zkrácená verze: www.reflecbeat.com
Ve článku najdete zmiňované video.
Hlavním lákadlem TGS pro mne byl stánek Konami další titul po Dance Dance Revolution, který má šanci se stát podobným velikánem. Pokud jste za poslední rok neviděli ani jedno video, pak věste, že se jedná o hudební hru, kde do hudby máte opakovat předepsané pohyby. Už nejste omezení na čtyři tlačítka na padu, ale máte díky 3D snímací technologii Kinect máte volnost takřka v celém těle. Vez senzorů na těle nebo zemi „tančíte“ a opakujete kreace tanečníka.
Na TGS a v Japonsku lidé znají Para Para Paradise, a tak většina hráčů opakovala naprosto všechny pohyby jako tanečník. Hře bude stačit, když se trefíte do zvýrazněních póz. Těch jsem našel na místě šest:
Konkrétněji viz obrázek:
Jaké v Dance Evolution budou písně jste patrně zjistili již z ukázek. Bude to zkrátka dosti podobné Dance Dance Revolution. Trocha Pary, trocha Eurobeatu. Vše na co se bude dát rozumě tančit. Nebudete tolik závislí na konstantním BPM. Ve finální verzi hry bylo ohlášeno celkem 30 songů.
Osobně jsem otestoval songy: A Geisha’s Dream (místně velmi oblíbená), La receta (nejtěžší co tu bylo), Night of Fire (para klasika), Kimono Princess (rychlé DDR Xkovka). Brilliant 2U jsem přeskočil.
Po dlouhé době jsem se odhodlal k napsání zážitků z Tokyo Game Show 2010. Zde jsou.
Nejprve menší úvod. Jistě víte, že Index již není, co býval. CeBit není tak úplně herní veletrh a německý Gamescom jsem vynechal. Jedním z hlavních důvodů, proč jet do Japonska, bylo právě TGS. TGS je jeden z největších herních festivalů / veletrhů / akce / předváděčky, které se dá na celém světě najít. To jsme si nemohli nechat ujít.
Můj cíl bylo dostat se na TGS business day. Tam mají přístup pouze novináři a zaměstnanci firmy působící v herním průmyslu. Přísná opatření, schvalování, platba předem a dalších asi pět bodů, které je třeba dodržet a potvrdit. Zkrátím to, povedlo se. A dokonce nebylo třeba ani nějak mlžit nebo si vymýšlet (a že jsem měl v záloze další tři způsoby, jak se tam dostat, plus vstupenku na pozvání). Cena na business den (čtvrtek, pátek) 5 000Y/den, na normální den (sobota, neděle) 1 000Y/den. Šel jsem následující den i na normální návštěvnický, abych mohl porovnávat.
Fronty a vstup:
Na buss si krásně projdete až k místu registrace, přímo a bez čekání. Nějaké to potvrzení, prokázání a odevzdání požadovaných dokumentů – a už máte cedulku na krku (dostal jsem vývojáře SW/HW) a mašírujete si to do haly. Na normální den čekáte v párkilometrové frontě, která začne v 10h a končí o 75 minut později. Táhne se okolo celého (jako fakt celého) komplexu. Nezapomínejte na zeměpisnou šířku, je horko a tekutiny v nedohlednu.
Uvnitř:
Vlastní TGS bylo ve třech halách, mezi nimi cosplay focení a odpočívání. V poslední čtvrté hale jídlo, místo na obecné konference, sedadla pro pár set lidí sledující turnaje (viděl jsem arkádovéo StreetFightera, den předtím se nic nekonalo, pouze přípravy a prázdné židle). Hustota lidé dle očekávání. Na buss den velmi pohodové, mohlo se projít téměř všude. Fronty 0-5 minut (max. 15). Oproti návalu, kde se počítalo na desítky (30-60 minut, žádny problém). Pokud před stanovištěm firmy nebylo ve frontě při čekání na hru místo, čekalo se u stěny haly a po skupinkách se fronta doplňovala. Raději připomenu, že čekáte na možnost si zahrát nejnovější (tedy spíše připravovaný) titul nějaké (pravděpodobně) velmi známé hry. Něco, co jinde vyzkoušet nemůžete. Takže čekat se opravdu vyplatí. Nebo se jen koukejte, kochejte a studujte reklamní materiály. Mimo vyzkoušení her či technologie jako Kinect tu byly stánky od výrobců. A to ať už her (reklamní předměty, blbůstky na mobil, plakáty, action figurky), tak stánky s příslušenstvím (dřevěné, či dokonale barevný kryt na iPhone, Nintento DS, PlayStation Portable) no jooo.