Den 13 – Temple of Max

Dneska jsme se Sovim prolezli další pěkné temply ve zdejším městě (stále Kyoto). Na jiho-východě to vypadalo zajímavě. Dali jsme místní dva. Jména si přesně nepamatuji, takže opět viz fotky. Trochu (více) schodů a dřevěná stavení. V jednom chrámě také měli k vyzkoušení (použití) zvon/veeelkou káď. Ta měla teda rezonanci. Vzala se i jedna místní cache (TB inside) a šlo se na další.

Na cestě z templu (v dlouhé uličce) nás odchytlo spousta malých dětí. Chodí do šesté třídy a jsou z Hiroshimy. Měli za úkol nás (teda cizince) oslovovat, představit se, říci odkud jsou a položit jednu otázku (jaké je naše oblíbené jídlo, sport, barva..) a pak si nechat podepsat papír. První dva ti byla sranda, ale ono jich pak bylo skoro dvacet.

V uličce také prodávali vějíře. A že jich tam měli. Dal i se nacustomizovat. Takže si vyberete vějíř (z hooodně typů, na jedné straně mají mužské, na opačné ženské, pak velikost a motiv plus barva). K tomu se dá pořídit ozdobný cancourek, a vše dát ještě do pouzdra. Balení bylo také pěkné pozorovat, bylo krásně asymetrické (no, trochu jako východní bondáž).

Co dále, hmm, je tu jedna pěkná zahrada (samozřejmě i s templem). Zajímavé zjištění, želvy tu jsou v místním rybníce úplně volně. Moc pěkné na ně koukat. (i sledovat souboje místních hmyzáků). Další cache a další cesta dál.

(Sovi se slavným nápisem)

Poslední cache jsme dali u řeky (teda taková menší říčka). Vypadala jako že nic moc, no ale musím přiznat, že byla opravdu čistá.

Na cestě k hotelu (ok, malá zastávka v herně) jsem narazil na obchod, kde měli spoustu BEMANI věcí (teda oni to mají na každém rohu), ale zde jsem nasel DDR Max na PS2 (šestka, chcete-li).

Cestou na hostel trochu lilo. Docela raritka (to bylo tak ve [23:30]).

Stats: 22 815 kroků, 13.86 km (no páni), 736.7 kJ

Diskuze ukončena.