Den 10 – Kyoto, Fushiminari a Nintendo

Den desátý a cesta, no opět, do Kyóta. Tentokrát však z Nagoyi. Zajeli jsme do Fushiminari, což je takové to místo s tisícem menších tori bran. Lokálka byla od JRu, takže zdarma pro nás. Vystoupili jsme na Inari stanici, tuším, že vlak by nás dále odvezl do Nary.

Na stanici se mi povedlo zachránit trochu ztraceného a docela přerostlého motýla co se zasekl za sklem.

Cesta k Fushiminari šla snadno, proste s davem lidí nahoru, okolo spousty chrámů a bran. Werk po cestně našel shopík a koupil si yukatu, za 1k yenů, což je celkem dobrý deal.

Dále jsme se prošli skrze brány, ale ne až do konce. Ona by celá cesta byla asi na 4km. Pár jich bohatě stačilo.

Chtěl jsem najít obchod s vějíři, ale tak úplně se nepovedlo. Prošli jsme cestou ke dvěma dalším chrámům, ale ani po cestě žádné štěstí.

(Pokračování textu…)

Den 09 – Kyoto, Kinkakuji

Takže kam dnes. Dnes se podíváme do Kyóta, konkrétně na latý chrám v Kinkakuji. Po přejezdu z Osaky do Kyota jsme zamířili na autobusovou zastávku. Po všech těch vlakách trochu změna. Jedna cesta 220yenů. Trochu jsme nechytli zastávku a přejeli o nějaké 2km. Došli jsme na místo zpětně po svých. Aspoň jsme cestou dali místní zmrzlinu.

Kinkakuji je chrám ze zlata. No, minimálně to co vidíte na venek, je potaženou alespoň minimální vrstvou zlata. Další takový jsem v Japonsku nenašel. Z očividného důvodu zde bylo velmi mnoho lidí. Jak Japonců, tak i turistů. Vlezné do oblasti asi 400yenů, speciální prohlídku jsme nechtěli. Po průchodu branou nás místní nasměrovali na jednu či druhou stranu podél jezírka. Každý se před chrámem chtěl vyfotit. Naštěstí se lidé střídali velmi rychle, takže šlo i trochu pózovat a pohrát si s kompozicí.

(Pokračování textu…)

Den 07, 08 – Hiroshima, Kyoto a zahrady

Sedmý den jsme skočili do Hiroshimy. Cesta utekla velmi rychle v pohodlném vlaku. Chvilku nám sice trvalo, než jsme se vymotali z nádraží správným směrem, ale nakonec jsme našli podchod a vše bylo v pohodě. Společně jsme se vydali do zahrad kousek od hradu. Werk s Ithil pak šli k A bomb dome, Piece partu a do musea a já směrem downtown. Potřebovali jsme překročit dvě řeky, abychom nabrali správný směr, což se po chvíli i zdařilo.

Zahrady byly za zhruba za 150yenů. Co vám budu povídat, krásně zelená příroda, jezírka, mostíky, kameny, ryby, sem tam želva. Na spoustě míst jsme se fotily. Nebít v pozadí pár mrakodrapů, tak ani nepoznáte, že jste ve městě.  O zahradách vám více řeknou fotky.

Nebo video:

V downtownu jsem vyzkoušel jeden místní obchod s jídlem a dal si pár zeleně vypadajících jídel, chuť čajová a v celku dobrá. Heren jsem běžně prošel asi tři. V jedné byla opravdu luxusní beatmania s čistým displejem a tlačítky.

(Pokračování textu…)

Den 06 – Kagoshima a 3rd Planet

Dneska jsem se chtěl vydat na ostrov Yakushima. Je to jeden menší ostrov (poloměr tak 7km) na jihu Japonska. Docela hardcore, ale naprosto super příroda, všude lesy, pralesy, mech a hooodně staré stromy. Jako že cerady tam mají 2 000-7 000 let. Jede se tam 4h přes farry, nebo 2h rychlo trajektem. Tam ale neumí nikdo moc anglicky, je tam více automatů nežli lidé a prší tam prý „35 dní v měsíci“. Průměr na den je asi 52%. Pěšky by to asi šlo, ale chce to tam auto, skůtr nebo tak něco. Někdy to musím dát, jen to chce trochu větší přípravu nebo aspoň průvodce.

Takže pro dnešek náhradní plán, 3rd Planet a pak ještě jedna herna po okolí. Do 3ky jsme se dostali celkem snadno – tramvají. Mají tu jen dvě linky, takže stačilo najít tu správnou, dekódovat symboly a pak jet. Jedna cesta (kamkoliv) stojí 160yenů.

(Pokračování textu…)

Den 05 – Kagoshima, Sakurajima

Den pátý a přesun z Fukuoky na úplný jih Japonska, do Kagoshimy. Cesta tak na hoďku Shinkansenem. Po příjezdu a proběhnutí nádraží (a obchodů), jsme zamířili k zastávce Izudori. Metro tu nenajdete, mají tu malé tramvaje. Jakoby vyrostlo město a pak do něj byly zasazeny koleje. Zastávky jsou malé, tak pro jednoho člověka. Za to mezi kolejemi je krásná zeleň.

Skočili jsme na hotel, po hodině se ubytovali a hurá na Sakurajimu.

Sakurajima je místní sopka (ehm, aktivní) a je to jedna z největších aktivních, které tu mají. Cesto tam nám urychlil trajekt, co jede nějakých 10-15 minut (za 160yenů). Na Sakurajimě je teda spousta popílku. A nejen tam ale jako že všude. Moc moc jemný černý prášek / popílek, lítá ve vzduchu, lítá do očí a spadnout do něj určitě nechcete. Aspoň poznáte, jak dlouho tu parkuje jaké auto.

(Pokračování textu…)