Dnes Konami spustila stránky pro hru ReflecBeat. Obsahuje základní popis hry a i videonávod.
Konami stránka: konami.jp/bemani/reflecbeat/
Má zkrácená verze: www.reflecbeat.com
Ve článku najdete zmiňované video.
Jako každý rok, i letos se koná v Chotěboři ve dnech 27.-31.10.2010 akce s názvem Festival Fantazie Speciál (zkráceně FFS). Hudební hry jsou pomalu nedílnou součástí této akce. Odpočinou, zasportovat a pobavit se můžete na stanovištích pro nohy – Quad4ITG a DanceDanceRevolution Extreme je vám k dispozici. Stejně tak jako stanoviště zaměřené na ruce a hudební hry – beatmania IIDX 15, 16 a ParaParaParadise.
Klasiky ze západu pak zastoupí Guitar Hero a Band Hero / Rock Band. Mírné obměny a střídání her možné.
Počítejte i s turnaji v několika kategoriích. Na této akci žádná přednáška nebude, jdeme si hlavně odpočinout. To však neznamená, že se místních nemůžete na nic zeptat. Stále u sebe nosíme zážitky z výletů do Japonska, novinky ze světa hudebních her a tipy na stahování pro domácí hraní. Ve velkém to zase rozjedeme v létě na FF2011.
Další informace o FFS (jak se sem dostat, jaký bude program, kolik ta sranda stojí a podobně) naleznete na festivalfantazie.cz/special . Je vám k dispozici i stránka o hudebních hrách na FFS.
—
Koho program nezaujal, může se podívat na MČR v tanečních hrách. Stejné datum, Ostrava.
Hlavním lákadlem TGS pro mne byl stánek Konami další titul po Dance Dance Revolution, který má šanci se stát podobným velikánem. Pokud jste za poslední rok neviděli ani jedno video, pak věste, že se jedná o hudební hru, kde do hudby máte opakovat předepsané pohyby. Už nejste omezení na čtyři tlačítka na padu, ale máte díky 3D snímací technologii Kinect máte volnost takřka v celém těle. Vez senzorů na těle nebo zemi „tančíte“ a opakujete kreace tanečníka.
Na TGS a v Japonsku lidé znají Para Para Paradise, a tak většina hráčů opakovala naprosto všechny pohyby jako tanečník. Hře bude stačit, když se trefíte do zvýrazněních póz. Těch jsem našel na místě šest:
Konkrétněji viz obrázek:
Jaké v Dance Evolution budou písně jste patrně zjistili již z ukázek. Bude to zkrátka dosti podobné Dance Dance Revolution. Trocha Pary, trocha Eurobeatu. Vše na co se bude dát rozumě tančit. Nebudete tolik závislí na konstantním BPM. Ve finální verzi hry bylo ohlášeno celkem 30 songů.
Osobně jsem otestoval songy: A Geisha’s Dream (místně velmi oblíbená), La receta (nejtěžší co tu bylo), Night of Fire (para klasika), Kimono Princess (rychlé DDR Xkovka). Brilliant 2U jsem přeskočil.
Po dlouhé době jsem se odhodlal k napsání zážitků z Tokyo Game Show 2010. Zde jsou.
Nejprve menší úvod. Jistě víte, že Index již není, co býval. CeBit není tak úplně herní veletrh a německý Gamescom jsem vynechal. Jedním z hlavních důvodů, proč jet do Japonska, bylo právě TGS. TGS je jeden z největších herních festivalů / veletrhů / akce / předváděčky, které se dá na celém světě najít. To jsme si nemohli nechat ujít.
Můj cíl bylo dostat se na TGS business day. Tam mají přístup pouze novináři a zaměstnanci firmy působící v herním průmyslu. Přísná opatření, schvalování, platba předem a dalších asi pět bodů, které je třeba dodržet a potvrdit. Zkrátím to, povedlo se. A dokonce nebylo třeba ani nějak mlžit nebo si vymýšlet (a že jsem měl v záloze další tři způsoby, jak se tam dostat, plus vstupenku na pozvání). Cena na business den (čtvrtek, pátek) 5 000Y/den, na normální den (sobota, neděle) 1 000Y/den. Šel jsem následující den i na normální návštěvnický, abych mohl porovnávat.
Fronty a vstup:
Na buss si krásně projdete až k místu registrace, přímo a bez čekání. Nějaké to potvrzení, prokázání a odevzdání požadovaných dokumentů – a už máte cedulku na krku (dostal jsem vývojáře SW/HW) a mašírujete si to do haly. Na normální den čekáte v párkilometrové frontě, která začne v 10h a končí o 75 minut později. Táhne se okolo celého (jako fakt celého) komplexu. Nezapomínejte na zeměpisnou šířku, je horko a tekutiny v nedohlednu.
Uvnitř:
Vlastní TGS bylo ve třech halách, mezi nimi cosplay focení a odpočívání. V poslední čtvrté hale jídlo, místo na obecné konference, sedadla pro pár set lidí sledující turnaje (viděl jsem arkádovéo StreetFightera, den předtím se nic nekonalo, pouze přípravy a prázdné židle). Hustota lidé dle očekávání. Na buss den velmi pohodové, mohlo se projít téměř všude. Fronty 0-5 minut (max. 15). Oproti návalu, kde se počítalo na desítky (30-60 minut, žádny problém). Pokud před stanovištěm firmy nebylo ve frontě při čekání na hru místo, čekalo se u stěny haly a po skupinkách se fronta doplňovala. Raději připomenu, že čekáte na možnost si zahrát nejnovější (tedy spíše připravovaný) titul nějaké (pravděpodobně) velmi známé hry. Něco, co jinde vyzkoušet nemůžete. Takže čekat se opravdu vyplatí. Nebo se jen koukejte, kochejte a studujte reklamní materiály. Mimo vyzkoušení her či technologie jako Kinect tu byly stánky od výrobců. A to ať už her (reklamní předměty, blbůstky na mobil, plakáty, action figurky), tak stánky s příslušenstvím (dřevěné, či dokonale barevný kryt na iPhone, Nintento DS, PlayStation Portable) no jooo.
To, že je v Japonsku herna na každém rohu nemusím snad připomínat. O polovině heren se zmiňovat nebudu, jedná se o „hazardní“ Pačinko zábavy v podobě kuličkových šílenství.
Ty normální herny jak je známe vypadají asi takto. Jedno až (vetšinou) sedm pater. Vše rozděleno na témata – od tahacích automatů, hudebních her, simulátorů autor a stíhaček, přes old-school letadýlkové střílečky / pouliční mlátičky, před hry o chechtáky (tokeny), až po sázecí automaty na virtuální dostihy a fotbal. Přidáme sem tam facebook budky (ok, fotobudky se zabudovanou kamerou, dotykovým displejem, photoshopem a nahrávadlem pro mobil). Doplníme karetní souboje (které vám kartičky oskenují a převedou do 3d epic bitby). Vše jede online a vaše výsledky, postupy a unlocky se přenáší přes internet kamkoliv půjdete (tedy kamkoliv v Japonsku).
Mě zajímají primárně hudební hry a hudební automaty. Dvě herny jsem vám natočil, podívejte se jak to v nich vypadá (lepší záběry nemám, ono se tam tak úplně natáčet nesmí).
Všude poslední mixy (a ne jen jeden automat), všude slušnost, nepředbíhání a fajn ceny. Vše na internetu. Vše funkční. V místech, kde se smělo kouřit tomu stav automatů odpovídal. Většinou jste dostali jednu hru za 100Y, a za ni 4songy. V Tokyu/Shinjuku/Aihabaře se najdou i automaty nastaveny na 200Y. Počet songů někde 3, vyjímečně i 5.
Přidám ještě videa z Fukuoky: