JukeBeat – Test location USA verze Jubeat Ripless

Máme tu další hudební hru a nese název – JukeBeat. Aktuálně se objevila jedna test lokace v severní Americe. Jedná se o západní verze od japonského Jubeat ripples.

Podobá se jí vzhledem (vlastně je to přesná US verze k jb ripples) a písničky jsou více anglického ražení. Hraní je zde mírně dražsí (4 tokeny za 1 skoladbu, které má 1m30s – no, to se ale na TL stává).

Přeji mnoho úspěchů.
PS: HDD AC je I44:U:A:A:2009101300

Následuje skupinka fotek:
(btw, na TL se většinou nesmí fotit – Konami)

Trochu videí:

Get the latest Flash Player to see this player.

Get the latest Flash Player to see this player.

Roppongi Street – pařba v Londýně

V Londýně chystají na 5.12.2009 pěknou akcičku. No jen se podívejte na program:

• Eurobeat para dancing
• Techno para dancing
• J-dance sets
• DVD giveaways
• Lessons of some the latest routines from Japan & introduction to parapara
• Dance exhibitions
• Great food and drink
• A cracking good time

Teda, neškodilo by si udělat něco podobného i tady ne? Hudbu máme, spousta materiálnu a videí se dá sehnat na internetu. Hmm .. třeba tu jednou něco bude. Cítím, že doba (tech)pary se blíží 😉 No – karaoke taky dobrý (i to bez hodnocení konzoí).

A ještě poster:

(Pokračování textu…)

GFDM V7 klepe na dveře

Další informace:

GF V7 – am-net.xtr.jp/game/profile.cgi?_v=1255500870
DM  V7 – am-net.xtr.jp/game/profile.cgi?_v=1255500844

A ještě jedna message od Konami:
http://www.konami.jp/bemani/gfdm/gfdmv6/information/gdroom/images/main_10_09.jpg

To the new world
1 : everyone, go to the new world
2 : making new GFDM series…
3 : I, fly (me too)
4 : (XG -_- V7)
star : this story happen in Nyaguwa world, no relation to real world

iidx 17 – Party mode

beatmania iidx17 nam přináší nový styl hraní: Party mode.

(více informací / přeložených Googlem)

A samozřejmě obrázky:

Den 23 – domove (delayed domove)

Jop, táákže jedeme domu. Ráno vše zbaleno a vyraženo ráno na vlak do Narity. Linka vedla kousek od nás, takže se jelo přímo. Po zamčení pokoje (a nechání ho zkontrolovat, jestli jsme tam nic nenechali), jsem na nádraží zjistil, že v pokoji opravdu nic nezůstalo (ale dole u botníku jsem nechal foťák, … hmm, stane se, ale prý ho už poslali //píši tento report po více jak měsíci//). Na letišti kontrola hned u vstupu a puštění dál. Trocha běhání kvůli posledním pohledám a dopisům. Poslední úspory utraceny v místním Meku (po čekačce na polední menu) a za poslední superJaponské Fanty. Váha (mého) batohu 20.1kg (za 20.0kg povolených), ale pohoda. Nedostal jsem palubní letenku (jap-fra), což je prý v pohodě, že to co mám vytištěné stačí. I jsem se 2x ujišťoval, že je to ok. (no samozřejmé jí po mě u letadla chtěli ale vytiskli mi tam novou, tak na far-cze mam dvě). Protože jsme chtěli být v Japonsku co nejdéle, tak jsme šli také na poslední (skoro) chvíli. A hádejte koho volali, no, znělo to jako o pokus vyslovit jméno Michal Bezvoda. Tak nějak jsme se místní japonštinou (ok, tak ne no), dozvěděli, že se jim nelíbí jeho zavazadlo a že by v něm mohla být bomba či co. No ukázali nám rentgenový snímek a hádejte co to bylo .. no baterka na noutas úplně ce spod pečlivě zabaleného batohu. Tak jsme se tam prohrabali (přes plyšové kočky) a strčili jí do normálního batohu.

(Pokračování textu…)