Den 14 – Dear deer of Nara

Čtrnáctý den byl výletem do města Nara. Není tak úplně známé, ale spousta lidí, co v Japonsku byla i průvodci se o něm zmiňují. Tak jsme se do něj vydali i my. Má tři hlavní věci, které doporučuje cizincům vidět. Vše opět ve směsici příroda / temple. Takže jsme je prošli.

Zajímavosti – takže další jezírko a další želvy. Ochočené, připravené na krmení. Aspoň, že nechaly místní holuby na pokoji. Krmení jsme pro ně neměli, takže jsme šli dál.

(Pokračování textu…)

Den 13 – Temple of Max

Dneska jsme se Sovim prolezli další pěkné temply ve zdejším městě (stále Kyoto). Na jiho-východě to vypadalo zajímavě. Dali jsme místní dva. Jména si přesně nepamatuji, takže opět viz fotky. Trochu (více) schodů a dřevěná stavení. V jednom chrámě také měli k vyzkoušení (použití) zvon/veeelkou káď. Ta měla teda rezonanci. Vzala se i jedna místní cache (TB inside) a šlo se na další.

Na cestě z templu (v dlouhé uličce) nás odchytlo spousta malých dětí. Chodí do šesté třídy a jsou z Hiroshimy. Měli za úkol nás (teda cizince) oslovovat, představit se, říci odkud jsou a položit jednu otázku (jaké je naše oblíbené jídlo, sport, barva..) a pak si nechat podepsat papír. První dva ti byla sranda, ale ono jich pak bylo skoro dvacet.

(Pokračování textu…)

Den 12 – Nijo, tori, Nintendo

Plán pro dnešek:  a tisíc tori bran. Začali jsme hradem, on je také skoro za barákem (teda za místem, kde jsme ubytovaní). Než se šlo dovnitř, vzala se místní cache, která zde byla již pár dní aktivní (tak jsme čtvrtí). Ani bych neřekl, že byla ve stoce. On to byl taková spíš potok, krásně obehnaný něčím (beton to nebyl, spíš nějaká směs). Zkrátka cache se čistě odlovila a šlo se do hradu.

(Pokračování textu…)

Den 11 – záře nad Hiroshimou

Dnešek byl celodenní výlet do Hiroshimy. První cíl byla velmi slavná tori brána v moři (Miyajima). Cesta z hlavního nádraží 27 minut, pak 6 minut lodí (+ čekání, ve kterém pozorujeme místní kraby). Překvapení číslo jedna – zvířata. Na druhém ostrově (s tori) byla tuna jelenů (či čeho). Takové místní přerostlé holuby. Sice stále plachá zvířata (teda spíš že nikomu nepatří a pohybují se zde volně), ale už smířená s davem. Dají se fotit, krmit a sem tam i pohladit. Prý někdy ožírají oblečení a při vyprovokování trkají.  Šli jsme dál směrem k bráně (která svítila už z trajektu). Brána viz fotky. No, je velká. Z druhého břehu to tak nevypadalo. Drží vlastní vahou. Byl začátek přílivu, takže se dalo jít až k ní (okolo 18h už byla v moři). Opravdu masivní stavba, co dále moc povídat.

(Pokračování textu…)

Den 10 – move to Kyoto

Dnešek byl víceméně přesouvací. Přesunuli jsme se do , kousek od Nijo Castlu. Ubytovaní bylo pohromadě – více lůžek v jedné místnosti. Bylo to i ve čtvrti, kde měl být klid, takže se nemělo mluvit venku o 10 hodině. Uvnitř to šlo, příjemná obsluha, ráno snídaně, sprchy a i pračka, co vypere prádlo za 40 minut a ne 5 hodin. Podobná ubytovací vzdálenost, 1-2 zastávky od hlavního nádraží, 15 minut chůze (právě okolo hradu).

(Pokračování textu…)