Den 2 – Jídla útočí ze všech stran

Ráno začalo krásně. Objednanou snídaní v tradičním stylu. Až mě překvapilo kolik skoro přesných japonských slovíček jsem odpověděl milé obsluze co prostírání přinesla.

Snídaně se skládala z .. eto, no z mnoha chodů. Polovinu bych na začátek neidentifikoval. Po ochutnání a přivonění to bylo tak tři čtvrtě. Překvapivě dobré, teda na osobu s mým apetitem. Pulda si pochutnával a identifikoval ingredience s mistrovskou přesností.  Pro navnadění posílám foto.

(pokud vás hudební hry nezajímají, tento odstavec přeskočte – ale, eee, nooo, čtete blog o hudebních hrách, takže, asi tak).

Dále se naše kroky ubírali směr Akihabara. První návštěva arkád na sebe nenechala dlouho čekat. Všechny herny víceméně nezajímavé. No. A co byste také čekali? Prostě jsou všude opět nejmodernější a nejposlednější hry všech místních sérií. DDR tu má DDR X2 (s konečně se songy jako Smooooch, Gold Rush je zatím locklý, pady z X1). BeatmaniaIIDX tu je v modrém Sirius a 17tým číslem (dlouho nebude, buhehe, za pár dní – v době psaní tohoto článku T-1den – vychází nástupce IIDX 18). Pop’n Music, Guitar Freaks a Drum Mania (ano, klasické verze ale pozor, také automaty ala XG (jako GFDM XG, naprosto luxusní nové kabinety, zvuk a ovládání). Mimo Project Diva (na který se musím ještě mrknout) je tu hra, co zlákala všechny členy výpravy. Třetí pokračování JuBeat Knit. Žlutá varianta, šicí unlockovaní (šaty, vlna a tak), a pár nových a pár starých songů. Chce to mít štěstí a najít místo, kde hudbu pořádně uslyšíte. In the name of love jsem nenašel, ale za to tu je Supercalifragilisticexpialidocious (ok?). Uvidím jak to bude se songlistem za pár kol.

Skill se za poslední dobu nezměnil. Stále se dává co se dávalo (jako někdy 6ky na IIDX, skoro vše na DDR, většinou fail až před koncem, btw, je tam delta max, skoro vše na JuBeatu, a na další hry moc nekoukám, další = GFDM). Pořád se ale dá dávat větší přesnost. JuBeat fandům přeji mnoho zdarů, ale nebojte. Ono se to překvapivě učí děsně rychle a zvlášť s takovouhle minulostí a zkušenostma, které máte. Za týden dáváte experty (aspoň teda na přežití a score 700k+).

E-Amusement, ano, legendární kartička, co vám uloží profil a přenese výsledky. Tááák tu jsem si vzal ale samozřejmě výsledky nikde. Po 180 dnech nehraní se mažou, takže profily čisté (čti: znovu-vytvořené) a jedeme od začátku.  Toť na prvotní info k hudebním hrám

(ok, konec HH vsuvky).

V Akihabaře jsme nakonec našli místo, kde jsme měli sraz s novým kamarádem. Jason tu je už druhým rokem a pěkně se zabydluje. Protáhl nás i přes Shinjuku (víte, takový ten tokyjský Florenc se superohromnou křižovatkou). Pokecali jsme dále v místní japonské restauraci (bylo to zase něco, jehož název si nepamatuji, ale kupodivu jsem to snědl, čili to bylo dobré :)).

Navštívili jsme další hernu, tentokrát pěkně zastrčenou a levnou (což tu není pravidlem). K sérii her teď přidejte i TaikoNoTatsujin 14, což je tu necelý týden, a tradáá, je opravdu v McDonald themesu. Od dnečního dne se dají v Meku koupit k menu, ke kterým vám dají malý Taiko bubínek (myslím tím postavičku ze hry). Testli jsme i DDR X2 tentokrát na conv.kitu. Dobré dobré, noo.. toho Max 300 Super-Max-Me Mix jsem nedal asi na 2 šipce od koce. Fakt.

Ke konci dne jsme se ještě odvážili na Tokyo Tower. Pěkná Eiffelova věž, jenž je tu dosti na očích. Asi dva km cesta od JR spoje, pak výtahem nahoru do 150 metrů, čekání 35 minut a poté vzhůru do 250 metrů. Pohled na město padající do šera byl super. Mrakodrapy jenž neberou konce a všude spousta světel. Fotka napoví, ale to se chce prostě vidět.

Unaveni jsme doplavali na pokoj a dříve či později sebou flákli. Pro dnešek konec. Zítra se podíváme do Nagoji a Osaky.



Napsat komentář

Trocha historie: Informační stránky DDR Portál v1 | DDR Portál v2 | DDR Portál v3 na v4 se právě nacházíte | Diskuze: DDR fórum | archiv DDR Fóra
Inzerce: (prodej zpětných odkazů)