Den 23 – domove (delayed domove)

Jop, táákže jedeme domu. Ráno vše zbaleno a vyraženo ráno na vlak do Narity. Linka vedla kousek od nás, takže se jelo přímo. Po zamčení pokoje (a nechání ho zkontrolovat, jestli jsme tam nic nenechali), jsem na nádraží zjistil, že v pokoji opravdu nic nezůstalo (ale dole u botníku jsem nechal foťák, … hmm, stane se, ale prý ho už poslali //píši tento report po více jak měsíci//). Na letišti kontrola hned u vstupu a puštění dál. Trocha běhání kvůli posledním pohledám a dopisům. Poslední úspory utraceny v místním Meku (po čekačce na polední menu) a za poslední superJaponské Fanty. Váha (mého) batohu 20.1kg (za 20.0kg povolených), ale pohoda. Nedostal jsem palubní letenku (jap-fra), což je prý v pohodě, že to co mám vytištěné stačí. I jsem se 2x ujišťoval, že je to ok. (no samozřejmé jí po mě u letadla chtěli ale vytiskli mi tam novou, tak na far-cze mam dvě). Protože jsme chtěli být v Japonsku co nejdéle, tak jsme šli také na poslední (skoro) chvíli. A hádejte koho volali, no, znělo to jako o pokus vyslovit jméno Michal Bezvoda. Tak nějak jsme se místní japonštinou (ok, tak ne no), dozvěděli, že se jim nelíbí jeho zavazadlo a že by v něm mohla být bomba či co. No ukázali nám rentgenový snímek a hádejte co to bylo .. no baterka na noutas úplně ce spod pečlivě zabaleného batohu. Tak jsme se tam prohrabali (přes plyšové kočky) a strčili jí do normálního batohu.

Pak nás pustili do letadla. Cesta domů, jídlo a tak, vše v pohodě a ceska (mě konkrétně) hrozně rychle uběhla. Vlastně ani tenhle report nepíši z letadla. Večer trocha místní zmrzliny, zase StarTrek 11 a málo spánku. Domů jsme dorazili jejich času ve 21h (odlétali jsme v 11?h) +7h posun, celkem 14h let.

No jo no, kulturní šok se dostavil. České aerolinky stojí zaprd, obsluha a jednání jak ve vidlákově. Ale ony francouzské taky nic moc – při přepravě jim z půl metru spadla naše krosna a .. no raději nic. V Praze také super, během 3 hodin 3 zpoždění na cestě domů, opět víme co jsou to tlumiče a .. tak obecně. Ještě štěstí, že nád neokradli nebo že se nikde neztratilo zabvazadlo

V Praze nás uvítalo Soviovi, skoroTrillovi (Verča), Ithil a Seqoyka. Společná foto a cesta dom. Vlastně tohle je asi tak třetí společná fotka za celou cestu (první byla na letišti před odletem a druhá na Fuji ;)). Domu jsme se dostali v poho, trocha nasání netu co se neztrácí a spát. Toť výlet do Japonska a report za den 23+24. Zopakovat to? Jo, dalo by se, ale na asi kratší čas a za trochu déle. Konami, Fuji, AC, lidé (a jo, i ty památky) stáli fakt za to. Tohle by se s cestovkou nepovedlo, dobrý nápad jet nakonec jen s krosnou.Počasí zázrakem taky úplně v pohodě. Jo, no jde to lidi. Stačí čas a peníze (na které jsme s plánem cesty, ehm, také šetřili třeba 3/4 roku) a můžete jet. Navíc na 14 dní to máte levněji a když nebudete moc na AC, nebo kuopvat action figurky a pod, tak jste ještě na menší ceně. Tak mi tu nefňujte, když jsme tam mohli jet mi, tak vy můžete taky. Stačí chtít. Fotky máte na vedlejší adrese, sem tam lidi (i já) blogovali a nejsme jediní, kdo tam jel. Průvodců a tipů je tuna. Tak se poptejte. A na závěr pár linků:

http://www.japan-guide.com/
http://www.hostelworld.com/
http://japonsko.pocitac.com/
http://wikitravel.org/en/Japan
http://grace.hyperdia.com/cgi-english/hyperWeb.cgi

Diskuze ukončena.