Ze světa | Unlocked Arcade
Právě procházíte kategorii: Ze světa

Den 12 – Iwakuni, Kintai-kyo

Sbohem Nagoyo a suer ryokane. Míříme přes Osaku do Hiroshimy. Než jsme definitivě odjeli, zašli jsme na maglev vlášek. Teda na vlak lítající na magnetických kolejích. Žádná jednokolejka jako v Tokyu.  Bylo to celkem mastný, stavba je stála tuším 750mil USD a postavili asi 8km trať pro Expo2005. Na hlavním nádraží jsme našli cedule a šli k této krátké lince. Vzali jsme si lístek na pár stanic a 230 yenů a šli se projet. Čekalo nás ale nemilé překvapení. Ona tahle trať nebyla vůbec magnetická, ale jednalo se o obyčejný vlak/metro na kolejích. Divný. No, nemělo cenu tím někam cestovat, vrátili jsme se ke vchodu, omluvili se, dostali jsme zpět vstupné (za lístky) a šli jsme směr Shinkansen. Cesta trochu trvala, plus hodina pauza v Osace, takže v Hiroshimě jsme byli okolo půl třetí.

Werk s Ithil se vydali do města na herny, já skočil místní lokálkou do Iwakuni (50 minut cesta) a pak autobusem za 240yenů na most Kintai-kyo. Je to hodně starý most kompletně vyrobený ze dřeva. Má pět oblouků, které drží masivní kamenné pilíře. Most byl postavený v roce 1673 a stál do 1950, kdy ho zničil tajfun. V 1953 jej obnovili (přesně rekonstruovali). V roce 2004 se provedla první opravy, aby zase nějakou dobu vydržel (jen tohle je stálo dva biliony yenu, teda, ti se pěkně plácli přes kapsu). Je to sice raritka, ale za přechod po mostě se platí mýtné (300yenů).

(Pokračování textu…)

Den 11 – Nagoya, Osu

Dnes pršelo. A to od rána až do večera. Werk časně ráno zdrhl do Hiroshimy mrknout na museum Mazdy. Já s Ithil jsme až okolo poledne vyrazili do Osu, což je oblast se spoustou malých obchodů, více sekáčové, bazarové, použité a tudíž levné zboží, takže přesně to, co hledáme.

Po cestě jsme koupili deštník (sedmdesátku), levné a velmi spotřební zboží v téhle zemi. Přes metro jsme se dostali. Obchůdky jsme prolezli skre spousty ulic. Mrkli jsme na spoustu hadrů a hadříků, od teplákových, blýskajících se, šatiček pro lolity a nevím koho ještě tuna. Pak trochu kovbojských oblečků, jeanů, až po kostýmy. Ke všemu tuna doplňků, bleštidel, přídavných nalepovacích diamantíků. Elektronika tu taky byla, hodně bazarové (na Japonsko docela dost). Najít se daly jak opotřebované, baarové, dokonce i nefunkční součástky, přístroje, konzole a části do PC. Se sbírkou bazarových konzolových her taky nádhera. Když jste věděli japonský název (abyste se v tuně zabalených her vyznali), nebo měli dostatek trpělivosti, našli jste, co jste hledali.

Opět jsme prošli jedno knihkupectví s tunou odborné literatury. Koupil jsem si jednu knížku k programování a jednu h historii království Hyrule.

(Pokračování textu…)

Den 10 – Kyoto, Fushiminari a Nintendo

Den desátý a cesta, no opět, do Kyóta. Tentokrát však z Nagoyi. Zajeli jsme do Fushiminari, což je takové to místo s tisícem menších tori bran. Lokálka byla od JRu, takže zdarma pro nás. Vystoupili jsme na Inari stanici, tuším, že vlak by nás dále odvezl do Nary.

Na stanici se mi povedlo zachránit trochu ztraceného a docela přerostlého motýla co se zasekl za sklem.

Cesta k Fushiminari šla snadno, proste s davem lidí nahoru, okolo spousty chrámů a bran. Werk po cestně našel shopík a koupil si yukatu, za 1k yenů, což je celkem dobrý deal.

Dále jsme se prošli skrze brány, ale ne až do konce. Ona by celá cesta byla asi na 4km. Pár jich bohatě stačilo.

Chtěl jsem najít obchod s vějíři, ale tak úplně se nepovedlo. Prošli jsme cestou ke dvěma dalším chrámům, ale ani po cestě žádné štěstí.

(Pokračování textu…)

Den 09 – Kyoto, Kinkakuji

Takže kam dnes. Dnes se podíváme do Kyóta, konkrétně na latý chrám v Kinkakuji. Po přejezdu z Osaky do Kyota jsme zamířili na autobusovou zastávku. Po všech těch vlakách trochu změna. Jedna cesta 220yenů. Trochu jsme nechytli zastávku a přejeli o nějaké 2km. Došli jsme na místo zpětně po svých. Aspoň jsme cestou dali místní zmrzlinu.

Kinkakuji je chrám ze zlata. No, minimálně to co vidíte na venek, je potaženou alespoň minimální vrstvou zlata. Další takový jsem v Japonsku nenašel. Z očividného důvodu zde bylo velmi mnoho lidí. Jak Japonců, tak i turistů. Vlezné do oblasti asi 400yenů, speciální prohlídku jsme nechtěli. Po průchodu branou nás místní nasměrovali na jednu či druhou stranu podél jezírka. Každý se před chrámem chtěl vyfotit. Naštěstí se lidé střídali velmi rychle, takže šlo i trochu pózovat a pohrát si s kompozicí.

(Pokračování textu…)

Den 07, 08 – Hiroshima, Kyoto a zahrady

Sedmý den jsme skočili do Hiroshimy. Cesta utekla velmi rychle v pohodlném vlaku. Chvilku nám sice trvalo, než jsme se vymotali z nádraží správným směrem, ale nakonec jsme našli podchod a vše bylo v pohodě. Společně jsme se vydali do zahrad kousek od hradu. Werk s Ithil pak šli k A bomb dome, Piece partu a do musea a já směrem downtown. Potřebovali jsme překročit dvě řeky, abychom nabrali správný směr, což se po chvíli i zdařilo.

Zahrady byly za zhruba za 150yenů. Co vám budu povídat, krásně zelená příroda, jezírka, mostíky, kameny, ryby, sem tam želva. Na spoustě míst jsme se fotily. Nebít v pozadí pár mrakodrapů, tak ani nepoznáte, že jste ve městě.  O zahradách vám více řeknou fotky.

Nebo video:

V downtownu jsem vyzkoušel jeden místní obchod s jídlem a dal si pár zeleně vypadajících jídel, chuť čajová a v celku dobrá. Heren jsem běžně prošel asi tři. V jedné byla opravdu luxusní beatmania s čistým displejem a tlačítky.

(Pokračování textu…)

Stránka 2 z 2812345...1020...Poslední »