Den 22 – úspory fuč

Co dodat – poslední den v Japonsku. Utratily se poslední úspory a zahrálo posledních pár her. Nějaké Jubeatoviny jsem si nechal nahrát (asi 4, jedni jsem nepřežil – ale dávat po odjezdu z Japonska Extreme 9 a tak na B-C beru jako úspěch). S E-amussementem trochu naprd, v Evropě nemaká a navíc po roce nehrání to (prý) smaže výsledky. Ach jo, no, .. stejně nevím jestli to někdo opět použiju (dofám že jo).

Co jsem to vlastně koupil?

• Mp3 přehrávač  MP320 transcended 8GB – docela skill, vybíráno z 8mi typů (a zrovna ten co jsem chtěl neměli). Požadavek 8GB, přehrávání složek, flash velikost. Ale po asi 5ti otočkách, že to nejde rezervovat, protože nemám jap. číslo a že taky brzo odlétám .. tak mě nasměrovali do Shinjuku, že tam vystoupím, půjdu tam a tam a v tohmle krámě to mají ve čtvrtém patře (dva kusy) a i mi dali ceduklu jakou jim ukázat. Docela se divili, že tohle místo neznám, inu, ne každý zná místní Florenc. Poděkoval jsem a vrhnul jsem se na ono místo.
• Sluchátka (CKS70) nebo to je aspoň na nich napsané. Malý útlum (ohm), velký rozsah, dlouhý kabel a špuntový – teda ten japonský styl a ne náš.
• Olympus mju TOUGH-6010 Titanium Grey – takový pěkný 12Mbpix, pěkné ovládání, vodotěsný. V Japonsku jsem s tím ale nefotil, takže se musíte spokojit s těmi krásnými 3Mbpix.
• pár (hodně) takových těch vyloženě japonských věcí (znáte to, pití, vajíčka a tak)

No, to je asi vše. Zjistili jsme, kdy jede vlak raná a toť vše. Hmm, vlastně ne, to není vše. Večer byl ještě dost brutální slejvák. Jako ani s deštníkem to nepomohlo. Tuším, že jsem šel na poštu se Sovim něco poslat a protože místní pošta byla zavřená,  a další se předělávala, tak jsme šli na třetí. Domluvili se opět s anglicky nemluvící obsluhou a poslali pár figurek domů.

A v poslední radě (opět ve slejváku) jsme si chtěli dát jednu komedii, co měla dneska premieru Killer Virgin Road (trailer). Moc moc zážitek. Jedete do kina, co najdete, tam ani neví, že to mají dávat, tak vás nasměrují jinam, což napodruhé pochopíte a dorazíte správně. Obsluha v druhém kině se vás 2x zeptá, jestli na to chcete jít, protože u toho opravdu nejsou anglické titulky, tak řeknete, že jo a jdete (jo, ještě si naberete ze 30ti misek po třech bonbónech, abyste mohli zkoumat všechny místní chutě). A to asi tak vše. Posledním (skoro) metrem se dostanete na pokoj, zabalíte a čekáte na ranní budík.

A vlastně ještě něco, .. pokecáte si s místníma lidma asi do 4 do rána a zjistíte zajímavě věci, jako jak v jakém státe vydělat na sociální podpoře a jak to kde funguje. Dáte pár kapek slívky a spát.

Diskuze ukončena.